Dvě operace a dlouhá rehabilitace, přesto se basketbalistka vrátila. Plním si sen, říká Violet Roučková

Účast ve vyřazovacích bojích? Bohužel zůstalo jen u přání… Pokud se znovu rozjedou basketbalové soutěže, budou muset extraligové juniorky BK Strakonice bojovat o setrvání mezi elitou. Z nejlepší osmičky vypadly v závěrečném dvoukole základní části, které bylo na programu o víkendu 7. – 8. března. Rozhodla hned sobotní porážka s Nuslemi o pouhý koš, proti vedoucí Slovance se žádné překvapení nekonalo. Případný restart sezony by byl pro Jihočešky nejspíše náročný, neboť hned tři celky skupiny play-out mají na svém kontě shodný počet devětadvaceti bodů, ze hry je akorát poslední Olomouc, která ani jednou nevyhrála. Případnou baráž by tak musel absolvovat i předposlední tým, na něhož by zbyl Černý Petr. „Pauza je pro všechny kluby stejná, takže si nemyslím, že by pro nás bylo náročné ještě bojovat o záchranu,“ myslí si osmnáctiletá rozehrávačka Violet Roučková, jež se dokázala vrátit na palubovku po dvou operacích kolene. Minulý ročník byla nucena celý vynechat.

 

Jedno vítězství. Tak málo vám chybělo k tomu, abyste zakončily sezonu na místě, které by zaručovalo účast v play-off. Zavládlo po víkendu, kdy jste doma podlehly Nuslím i Slovance, veliké zklamání?

Ano, zavládlo… Byly jsme velmi smutné už po sobotní porážce s Nuslemi.

Jako rozhodující by se dal označit právě hned sobotní zápas s Nuslemi, který jste prohrály rozdílem pouhého koše. Dalo by se říci, že byl soupeř šťastnější, nebo v čem měl navrch?

Řekla bych, že o naší porážce rozhodla slabší třetí čtvrtina, poté se nám už nepodařilo vývoj utkání zvrátit. Bohužel to byla domácí porážka, která rozhodla o naší účasti ve skupině play-out.

Dávaly jste si nějaké šance na úspěch proti vedoucí Slovance, nebo vám bylo jasné, že je o vaší neúčasti v elitní osmičce rozhodnuto?

Samozřejmě, že jsme proti vedoucímu týmu soutěže moc šancí neměly, ale zápas jsme rozhodně neodevzdaly. Navíc se nám v závěru základní části proti silnějším soupeřům herně dařilo.

Našla byste ještě nějakou porážku, která by se dala zařadit do kategorie smolných?

Ve třetím kole jsme na své palubovce podlehly Hradci Králové o pouhý bod 67:68, to nás mrzelo opravdu hodně.

Basketbalové soutěže jsou momentálně přerušeny a teprve se rozhodne, co bude dál. Bylo by pro vás hodně náročné třeba po měsíčním volnu znovu naskočit do bojů, které by měly rozhodnout o vašem setrvání v nejvyšší soutěži? Nebylo by to příliš kruté?

Myslím si, že by pro nás nebylo náročné se po měsíčním volnu vrátit do bojů o setrvání mezi elitou. Pauza je pro všechny kluby stejná. Na rozhodnutí, co bude dál, si ovšem musíme ještě počkat.

Jak se udržujete v kondici, když jsou tréninky zrušeny?

Prozatím nijak, doplňuji si studium, ale určitě s individuální přípravou začnu.

Vy jste na delší pauzy zvyklá, vynechala jste hned celou sezonu. Zapříčilo to zranění z basketbalu? A bylo to pro vás složité se vrátit?

Ano, zranění bylo vážné. Musela jsem podstoupit dvě operace a léčba s rehabilitací trvaly dlouho. Návrat byl pro mě trochu těžší, ale myslím si, že jsem to zvládla.

Myslíte si, že se vám už podařilo dohnat to roční manko?

Ještě ne. Mám rezervy, na nichž musím zapracovat.

Přestože bylo vaše zranění vážné, byla jste hned od začátku odhodlaná se vrátit, nebo nastaly chvíle, kdy jste uvažovala nad tím, že je s basketbalem konec?

Nad tím, že bych se už nevrátila, jsem neuvažovala. Ale když po první operaci nastaly komplikace, přestávala jsem tomu věřit. Druhá operace ale naštěstí všechno dala do pořádku.

Máte nějaké sportovní přání, které byste byla ráda, kdyby se vám splnilo? Třeba si zahrát pod strakonickými koši nejvyšší soutěž dospělých?

Momentálně si plním sen tím, že jsem se dokázala po těžkém vrátit do hry. Co bude dál, to ukáže čas.

 

Zdroj: www.jcted.cz