Rozhovor se Simonou Růžkovou po těsně prohraném zápase s mladoboleslavskou Slovankou.
Po pěti odehraných zápasech máte na svém kontě stejný počet porážek, ale hned dva zápasy byly velmi vyrovnané. V Trutnově rozhodlo až prodloužení a drama se konalo i doma se Slovankou. Co zatím chybí k tomu, abyste podobné duely dokázaly urvat ve svůj prospěch?
Jak říkáte, zatím jsme bohužel bez vítězství. Nicméně si rozhodně nemyslím, že bychom odehrály špatná utkání. Naopak se nám velmi dařilo u hradeckých Lvic, kde jsme prohrávaly v poločase pouze o bod. Ale pokud se vrátím k otázce, co nám chybí k výhře, nevím, zda na to dokážu odpovědět. Nerada bych se vymlouvala na nezkušenost, ale ta tam určitě nějakou roli sehrává. Konce zápasů se nám nedaří odehrát tak, jak bychom si představovaly. Možná chybí trochu štěstí, které ve vyrovnaných zápasech je potřeba, ale asi i větší koncentrace, abychom zbytečně nedělaly hloupé chyby, které nás pak stojí body. Nicméně to nejspíše souvisí s tou výše zmíněnou nezkušeností.
Oproti ostatním družstvům jste se pohromadě sešly o něco déle. Myslíte, že je to také znát?
Nějakou roli to určitě hrát může. Tým, který spolu téměř každý den trénuje a jehož hráčky jsou spolu od léta, tak má možnost natrénovat podstatně více akcí než my. Ale opět bych se na to nerada vymlouvala. Situace je taková, jaká je. Vyhrát můžeme, nebo bychom měly, i tak. Na druhou stranu se mi zdá náš herní projev zápas od zápasu lepší a lepší, což je velmi pozitivní.
Příště se představíte na palubovce brněnských Žabin, které budou favoritem, ale následně změříte síly s Chomutovem a Ostravou. To budou další soupeři, kteří patří do kategorie hratelných a budete moci pomýšlet na první vítězství, že?
Zápas na Žabinách bereme jako přípravu na následující velmi důležitá utkání, kde bychom chtěly bezpochyby urvat vítězství. Nebude to ale nic jednoduchého. Chomutov má velmi zkušené české hráčky a Ostrava má ve svém kádru mnoho cizin, dokonce porazila na mladoboleslavské půdě Slovanku. Budeme muset velmi bojovat a odehrát naše maximum.
Jak jste se ve Strakonicích zabydlela a proč jste se vlastně rozhodla přestoupit na jih Čech?
Strakonice jsou krásné město, mají basketbalovou tradici, na kterou je město právem hrdé, a to se mi líbí. Bohužel nemám prostor na jihu Čech trávit více času z důvodu studia a mým dalším basketbalovým povinnostem v týmu Pastelka Mladá Boleslav, což mě moc mrzí. A co se týče druhé části otázky, tak jsem přišla do Strakonic nejen ukázat, že mám na to hrát naši nejvyšší basketbalovou ligu, ale i pomoci týmu k nejlepším možným výsledkům. Doufám, že se mi oba cíle podaří.
Zdroj: Týdeník Strakonicko (www.jcted.cz)